Troufnu si říct, že největší rozruch nejen na letošní motocyklové výstavě v Brně udělala novinka od firmy CFMOTO. Nejde přitom o superbike, ani litrový motor, ale o dvojválcovou čtyřistatpadesátku určenou pro milovníky terénu a dobrodružství. Naše redakce dostala jako první možnost prověřit, zda jsou obrovská očekávání zákazníků i dealerů oprávněná.
Design je sice subjektivní věc, ale v podstatě jsem nenašel nikoho, komu by se MT nelíbilo, tedy až na zapřisáhlé milovníky retra, kterým se budou líbit jen endura z devadesátek. Doba jde ale dopředu, takže před námi stojí motorka s působivou moderní maskou se světly na výšku a LED světlomety. Zadní světlo je společné s 800MT a k motorce se hodí výborně. Velká kapotáž dává tušit dobrou ochranu jezdce před nepřízní počasí a větrem. Je tu navíc nastavitelné plexisklo, které snadno posunete otočným ovladačem a to i za jízdy.
Palubní desku tvoří barevný TFT displej s velkým kontrastem, který byl výborně vidět i na ostrém filipínském slunci. Na něm uvidíte všechno, co potřebujete včetně zařazené rychlosti. To je zrovna věc, která se u točivého dvouválce celkem hodí. Motor pochází z modelu SR, který jsme testovali loni na tureckém Istanbul Parku. V MT je ale přeladěná a to pořádně. Zatímco silnička měla maximum výkonu a hlavně krouťáku ve vysokých otáčkách, v enduru je motor naladěný na střed otáček, kde ho potřebujete využívat nejvíc. Je samozřejmě plněný vstřikováním a je výborně vyvážený. Na rozdíl od větších motorů od CFMOTO je klapka ovládaná přímo lanky namísto technologie ride by wire.
MT není motorka, která by spadala do kategorie “SUV”, ale podle výrobce i prvních videí se nebojí ani těžšího terénu. To ukazují i některé detaily, kterých si všimnete na první pohled. CFMOTO má přední kolo o průměru 21” a zadní 18”. Obě kola jsou drátěná, ale umožňují montáž bezdušových pneumatik. Navíc na ně obujete i ostřejší gumy do terénu. Dále jsou tu velké zubaté stupačky ze kterých jednoduše sundáte tlumící gumu a máte perfektní stabilitu při jízdě terénem. Zajímavým detailem jsou i sklápěcí zrcátka, která v terénu prostě jen složíte do středu řídítek a při pádu o ně nepřijdete. O odpružení se stará přední upside-down vidlice KYB (Kayaba), vzadu je centrální tlumič stejné značky. Podvozek je samozřejmě nastavitelný. Brzdy má na starost fima J.Juan, která patří Brembu. Vpředu je i vzadu je jeden kotouč, přední brzdič má radiální uchycení, ale s axiální pumpou.
V nabídce příslušenství budou i padací rámy, které byly na mnou testované motorce a přiznám se, že se mi podařilo je i otestovat. Chybět nemůže samozřejmě ani nabídka kufrů, nebo třeba vyššího sedla.
Prach a radost
Ráno přebírám motorku a nastavuju si jí k obrazu svému. Ono to vlastně není extra nutné, dávám jen výš řídítka, trochu níž páčky a je to. Vše mi padne do ruky, i když měřím 186 cm. Na mé testovačce je navíc zvýšené sedlo, díky kterému mám absolutní pohodlí. Všechno mi padne do ruky, vše je kde má být, kolena netlačí do kapot, prostě paráda. Gumové výplně stupaček nechávám rovnou doma, s ohledem na jízdu v motokrosových botách. Je tu ještě jeden detail, který je třeba zmínit. MT můžete mít ve variantě s nízkým, nebo vysokým blatníkem. Cenově se oba modely nijak neliší, ale nízký blatník víc oceníte na cestách, vysoký zase při jízdě v bahně. Taky samozřejmě záleží na tom, jak se vám která verze motorky líbí!
Na Palawanu má nejdelší rovinka asi 200m a většinou tu převažuje šotolina a prašné cesty. Když už narazíte na silnice, jsou betonové a drží naprosto neuvěřitelně. Prostě takový malý ráj.. Vyrážíme krátkým silničním přejezdem do endurového parku. Tady přichází na řadu jedna z věcí, která mě nepokrytě nadchla. Na řídítkách je kromě standardních ovladačů, které jsou mimochodem velmi povedené a intuitivní ještě jedno tlačítko. Když ho podržíte, motorka vypne kontrolu trakce a ABS na zadním kole. Nemusíte chodit do žádného menu na displeji, nemusíte nic potvrzovat, prostě tři vteřiny držíte stisknuté tlačítko a na displeji se objeví nápis offrod. Můžete to udělat v jakékoliv rychlosti, což je super zejména když jedete po silnici a ta najednou končí. Stejně snadno offroad režim i vypnete, stačí jeden stisk tlačítka. Pokud jen vypnete motor, zůstane offroad mód aktivovaný, pokud vypnete klíček, musíte si ho zapnout znovu. I tak je to ale jednodušší systém, než na jakékoliv současné motorce.
Už od prvních kilometrů je jasné, že naladění motoru se CFMOTu povedlo. Má silný střed otáček a dokáže se posbírat i z velkého podtočení. Spojku můžete ovládat jedním prstem a převodovka je rychlá a přesná. Motorka má navíc antidopingovou spojku, i když u malého dvouválce úplně není nutná. Jedničku jsem v podstatě nepoužil a šestka byla na Palawanu taky zhola zbytečná. Výhodou dvouválce ale je, že i přes menší objem je motorka schopna cestovat na delší vzdálenosti a nemusíte se bát ani najetí na dálnici. Klasických okreskových 90 zvládá motor v 5000 otáčkách. Do motorky přitom nepřenáší žádné vibrace.
Většinu času jsme ale trávili v terénu, kde hraje hlavní roli podvozek a váha. Obojí se CFMOTu povedlo. Motorka má 175 suchých kilogramů a k tomu 17.5 litrovou nádrž (pro zajímavost spotřeba při nevybíravé jízdě byla 4,8l). Důležité ale také je, jak se podařilo váhu rozložit a tady je vlastně všechno správně. Endurko zatáčí přenášením váhy, zbytečně se s ním nenadřete a upřímně svádí i k ostřejší jízdě. V sedle si totiž připadáte tak trochu jako na nějakém dakarském speciálu.
V prachu a písku se dobře osvědčilo naladění motoru a odezva na plyn. Na zadním kole máte přesně tolik výkonu, kolik na pravé rukojeti a nestalo se mi, že bych se zahrabal, i když gumy, které jsme měli obuté nejsou zrovna drapáky do písku. Výhodou je i to, že jezdci v podstatě všech podstav bez problémů dosáhnou na zem a můžou si v nouzi nejvyšší pomoct odražením od země.
Z offrodparku vyrážíme po šotolinách kolem ostrova a to je zase něco jiného. Ve vysoké rychlosti je motorka stabilní a ani když trefíte nějaký kámen, nebo díru, nerozhodí vás to tak, aby z toho byla nebezpečná situace. Jediný problém je všudypřítomný prach, který zakrývá výhled, malé děti u cesty a psi všude okolo. Za celý den jsme ale neměli jediný incident…
I ve vyšších rychlostech má motor ještě dost dechu, aby chtěl jet stále dále. V táhlých zatáčkách si můžete plynem utrhnout zadní kolo do driftu. Celkově je plyn velmi dobře dávkovatelný a motorka neuvěřitelně přívětivá. Rozhodně tu nenajdete žádný ostrý projev, jako na motokrosu, nebo ostrém enduru. Za celý den se nám ani ve velkém vedru a dlouhých sjezdech v terénu nepovedlo brzdy uvařit, nebo snížit jejich účinnost. S brzděním motorem tu moc počítat nemůžete už s ohledem na objem, ale hlavně na dvouválcový motor.
Pro každého
450MT má výkon do 35kW, takže ho můžete řídit už od osmnácti let. Konkrétně je to 31 kW v 8500 otáčkách. Zajímavější ale ale točivý moment 42 Nm při 6500 otáčkách. Pro začínající dobrodruhy je to rozhodně výborná volba. Nemusíte se bát těžšího terénu, ale ani dlouhých přesunů. Slušnou míru pohodlí bude mít i spolujezdec a když na MT nasadíte trojici hliníkových kufrů, vypadá fakt dobře. Určitě to ale není jen motorka pro začátečníky. Radost dokáže udělat i vyježděným jezdcům, kteří se nechtějí dřít v terénu s těžkým cestovním endurem, nebo už je nezajímají rychlostí rekordy. Je to stroj, který dokáže nabídnout něco v podstatě každému a je jedno, jak zkušení jezdci jste a co vás nejvíc na motorce baví.